Jakub Červenka je nadějný mladý Concept artista. Už o něm vědí i ve firmách jako je Ubisoft. Tak uvidíme. www.artstation.com/artist/jamesrobin

  • Jak jsi se dostal ke Concept artu a jak dlouho se mu věnuješ?

Tři roky zpátky. Zrovna skončila vaše veliká láska, o které jste si mysleli, že bude trvat déle než jeden rok – nejlépe do konce života. Svět je v troskách, Roland Emmerich by jen mohl tiše závidět. Tak co teď? Už je to několik měsíců, nejde to vrátit. Na samém začátku jsem potřeboval jen nějaké lepidlo, abych se z toho všeho dostal, takže uznání od okolí bylo prvořadé, ale postupem času jsem si k tomu co dělám vybudoval vztah a stalo se s toho moje dennodenní hobby. Tenhle poetický začátek bylo to co mě nastartovalo v tvorbě. I když…

Concept Art mě provází už od dětství, avšak tehdy jsem vůbec nevěděl, že to má nějaký odborný název či že bych se tím snad mohl vážně zabývat. Pro mě to byly prostě úžasné postavy a světy, které jsem nemohl v realitě spatřit. Začínal jsem asi jako mnoho dalších na video-tutoriálech různě po internetu. Ale moje tvorba se týkala spíše různých koláží z fotek přirovnatelné spíše k Matte Paintingu. Kreslil jsem více analogově než v počítači. Navíc jsem v tu dobu znal Photoshop jen z reklamního banneru vedle na stránce, takže všechny moje první věci jsem tvořil jen za pomocí online programu na úpravu fotografií, což mi dnes vytvoří úsměv na tváři, ale tehdy jsem to bral naprosto vážně. Nebyla jiná možnost.

Dobře, asi byla, ale…

 

  • Máš někoho, kdo je ti vzorem? Kde bereš inspiraci?

Ty jo, tak to bude hodně dlouhý seznam. Ale pokud bych měl opravdu zmínit nějaké umělce, tak rozhodně z těch světových například Christian Pierce, Ben Mauro, Steven Messing či John J. Park z těch českých rozhodně Jan Doležálek nebo Jiří Světinský. Co se týče inspirace jako takové, tak je mnoho různých podnětů co mě inspirují, může to být film, hra, fotografie, zajímavé místo v mém okolí, ale třeba i hudba. Hudba je takové moje palivo v tvorbě. Stačí si pustit nějaký track od Confidental Music a už se mi v hlavě začíná tvořit nějaká scéna. Hudba je taková moje tajná zbraň. 🙂

 

jakub-cervenka-temple-by-jakub-cervenka

 

  • Spolupracoval jsi na krátkém hororovém snímku „Lesapán“. Jaká to pro tebe byla zkušenost?

Zkušenost jsem získal asi takovou, že jsem se přestal bát udělat něco navíc a naprosto bez jakéhokoliv jasného výsledku. K filmu Lesapán jsem se dostal vlastně naprosto náhodou. Viděl jsem propagační video na HitHitu. Bylo to konečně něco jiného, odvážného a tak jsem se začal rozmýšlet jak celý projekt budu moci podpořit. Přeci jenom – jsem stále student, takže každé peníze navíc vyhodím buď za kino nebo za skicák. Takže jsem se rozhodl, že udělám nějaký art, ten jsem poté z jistou dávkou drzosti a odvahy poslal samotnému režisérovi do zprávy na Facebook, a bylo to.

 

  • Máš nějaký zprávy, jak to s filmem vypadá, kdy bude hotový?

Nerad bych zde cokoliv prozrazoval, ale premiéra filmu bude už velice brzy a myslím, že to bude stát opravdu za to! Režisér Pavel Soukup ví co dělá, a rozhodně se těším se na jeho další projekty.

 

jakub-cervenka-leshy-by-jakub-cervenka-fin-resize-1

 

  • Nedávno tě, díky tvému soukromému projektu „The Division“, pozval Ubisoft na Gamescom do VIP sekce. Jak to probíhalo? Nasbíral jsi kontakty? Rýsuje se možnost spolupráce?

jakub-cervenka-street-doors-by-jakub-cervenkaTy bláho, tohle byl opravdu splněný sen. Celé to začalo tvorbou jednoho obyčejného fan artu, který jsem jen tak hodil na DeviantArt, a dál tomu nevěnoval nějakou důležitější pozornost. No, a po pár týdnech mi přistála na mém účtu zpráva od komunitního zástupce Ubisoftu s tím, zda-li by bylo možné zveřejnit můj fan art na jejich facebookových stránkách. Souhlasil jsem a byl jsem nadšený s jakým ohlasem se to setkalo – pozor v té době bylo pro mě devadesát likes, jako kdybych byl Hollywoodská hvězda. 🙂 Proto se mi začal pomalu v hlavě rodit myšlenka, že bych mohl udělat celou sérii obrazů. Z počátku jsem přemýšlel nad tím, že budu dělat věci inspirované New Yorkem, ale vždyť já v New Yorku nikdy nebyl? Jak teda mohu zachytit ten pravý pocit tak ohromného města? Tak jsem začal znovu přemýšlet a došlo mi, že bude nejlepší když začnu měnit ulice a místa, která jsem znal ze svého každodenního života. Praha a Plzeň byli pro mě jasnou volbou. Dost mi v tomhle dopomohli přátelé z Doupě.cz se kterými jsem tvořil dříve sérii obrazů o tom jak by vypadal takový Assasin’s Creed v našem hlavním městě.

Půl roku jsem tvořil a pomalu posílal každý art jeden za druhým do Ubisoftu. Lidi z Ubisoftu byli nadšení a já ještě víc. 🙂

Jednoho rána jsem se přihlásil do emailu, a tam byla zpráva z Ubisoftu, zda-li plánuji cestu na letošní Gamescom, tak že mě určitě rádi uvidí. Sakra! Zachvátila mě panika. Bylo asi čtrnáct dní před zahájením celé akce a já neměl ani vstupenku ani odvoz. Jen pouhý email rádi tě uvidíme. Co mám sakra dělat?! Okamžitě jsem vletěl na oficiální stránky a zjistil, že všechny lístky byli vyprodány. To byl první průser. Díky bohu za mého kamaráda z Doupě o kterém jsem věděl, že cestu na Gamescom plánuje. Vyplnil mi žádanku o novinářský průkaz. Jediná možnost, jak se tam ještě dostat. Čekal jsem v nejistotě asi týden než moje žádost byla schválena. Super, měl jsem lístek, měl jsem odvoz, ale byl zde další problém. Neměl jsem kde spát. Hostel kde jsme měli být všichni ubytovaní neměl už žádná volná místa. Opět mě zachvátila panika – já to nedokážu! Těch pár dní jsem chodil jak tělo bez duše, a přemýšlel nad tím jestli to mám vzdát, když jsem tak blízko! Dva dny před odjezdem mi napsal kamarád s tím, že znovu zkontroloval hostel, a našel tam jedno poslední místo. Wohoo! Já pojedu na Gamescom! Tak a bylo to. Byl jsem na Gamescomu.

UBICelé to probíhalo tak, že jsem měl VIP vstupenku na jejich soukromou večerní párty. Kamarádi odešli jinam, takže jsem tam zůstal sám. V hale už skoro nikdo nebyl, tak jsem zamířil směrem ke stánku Ubisoftu. Přišel jsem tam, zapáskovaná polovina haly, stál jsem tam, klepal se, díky bohu se tam se mnou dali do řeči další lidi, co byli také pozvaní, takže jsem ze sebe oklepal tu počáteční nervozitu. Prohodili jsme pár vět a vyrazili na párty. Přišli jsme tam, atmosféra byla naprosto skvělá. Hned po našem příchodu jsme dostali večeři, jídlo a pití bylo zadarmo. Stále jsem byl dost nervózní, takže jsem toho moc nesnědl. Chvíli jsme tak posedávali, rozkoukávali, až jsme si tedy řekli, že jdeme na The Division. Tam už si nás vyzvedl člověk se kterým jsem si celou dobu psal. Byl velice milý a celý večer probíhal skvěle. Zahráli jsme si The Division, a pak nového Assasína. Druhý den se měla konat večeře jen pro nejužší okruh fanoušků, ale tam jsem se bohužel nedostal jelikož jsme museli Kolín opustit dřív kvůli hostelu – nebylo pro nás místo na další noc. Tak jsem se aspoň naposled stavil u stánku Ubisoftu a dostal možnost si naposled zahrát Division. Dostal parádní sběratelské věci, ale co mi udělalo největší radost bylo to, když mi nyní již kamarádi z Ubisoftu řekli, ať jim pošlu moje portfolio… 🙂

 

jakub-cervenka-view-of-prague-by-jakub-cervenka-the-division

 

  • Se společností Qubix games v součastnosti spolupracuješ na vývoji nové hry. Můžeš nám říct, o co půjde?

Kamarádi z Qubix Games tvoří mobilní hry, takže zde můžu malinko napovědět o jaký směr se bude jednat, ale více zatím prozradit nesmím. Rozhodně je to pro mě velice zajímavá zkušenost, a pracovat na hrách je opravdu zábava.

 

  • Máš za sebou ještě nějaký zajímavý projekt, který jsem nezmínil?

Mírně zklamán musím odpovědět, že zatím je to vše. Snažím se především zdokonalovat v tom co dělám, v poslední době jsem zjistil, že mám docela mezery. Jak mi stále do hlavy cpe můj bratr, chce to čas, vše přijde v ten pravý čas. 🙂

 

jakub-cervenka-fight-for-your-life-by-jakub-cervenka

 

  • Také spolupracuješ s ProgressiveFX a studuješ. To ti asi moc volnýho času nezbývá.

Díky lidem z Progressive jsem měl možnost mít o prázdniny postaráno. Dostal jsem nabídku, abych byl o letních prázdninách v Praze ve studiu a bylo to fakt super. Poznal jsem nové lidi, oťukal si workflow, mohl pracovat na zajímavých projektech, trochu si rozšířil obzory v tom kam bych asi chtěl svojí tvorbu směřovat.

Co se týče času, tak s tím jsou někdy problémy. Zvlášť v době kdy máte na krku maturitu. Postupem času jsem však došel k názoru, že když je člověk na škole, tak je to naprosto ten nejlepší čas začít pracovat na jeho budoucnosti. Stačí jen o tom trochu více popřemýšlet. Jsem zajištěný rodinou, takže se nemusím strachovat o to, že si musím vydělat na bydlení a na jídlo. Víceméně mám většinu dne volný čas na tvorbu. Přijdu ze školy, udělám nějaký ten úkol a zbytek dne mám jen pro sebe. Myslím, že je důležitý to co kdo preferuje. Jestli jít do baru a stěžovat si na to, jak je ten svět nespravedlivý, nebo jít pracovat na tom co už neberu ani jako práci, ale jako koníček, který mě naplňuje a dělá šťastným. Nechci ze sebe dělat nějakého svatouška, samozřejmě že si čas od času do toho baru taky zajdu, přeci jenom…studuju v Plzni. 🙂

 

  • 22

    Už máš jasno, co budeš dělat po škole?

    bookcover_1

Tak to je otázka co mě pronásleduje už dobrý rok. Vím co chci dělat, vím i kde, teď jen přemýšlím nad tím jak se tam dostat. Nejspíše rozešlu svoje portfolio do všech možných studií po světě a budu se modlit ke všem svatým.

 

  • Pracuješ na nějakém dalším soukromém projektu nebo máš něco v plánu?

Plánů a nápadů mám plnou hlavu. Jen toho času by to chtělo trochu víc. Ale určitě využiji prostor tohoto rozhovoru a rád se zmíním tak trochu o svém osobním projektu, na kterém pracuji již asi přes tři měsíce a jak doufám, tak bych z toho rád udělal Art-book.

 

  • A nakonec – co bys vzkázal těm, co chtějí začít něco tvořit?

Jsem ještě hodně mladej na to abych rozdával nějaká životní moudra, ale možná bych se mohl podělit o dvě věci co pomohli mě.

Ještě jsem nikdy nepotkal úspěšného člověka co by nemusel vypotit trochu té krve, aby byl tam kde je. A za druhé takové to více klišovité pro většinovou společnost. Řídím se tímto citátem „Do whatever you love and you’ll be free.“ Žijeme ve světě, kde je práce bohužel stále ještě nutností, ať chceme nebo ne bude nás doprovázet víceméně celý život, tak proč si jí trochu nezpříjemnit tím, že budete dělat tu která vás baví?

 

jakub-cervenka-creature-1